Byla jsem (ne)násilně upozorněna, že sem přeze všechny sliby nepíšu!
Tak to jdu napravit...silně napravit.
Nejdříve bych nás všechny pěkně seznámila s tím, co se za uplynulé dny stihlo dít.
Tak vysoký cholesterol, prý?! Pche! Jako bych s tím někdy měla nějaký problém! (Kromě výpadku citlivosti nohou no...)
Dnes jsem od chytrého strýčka Googla obdržela informaci, že dědičný původ (tedy jako u mě) vysokého cholesterolu může vyvolat srdeční infarkty již u malých dětí!! Ano, vážení, je to tak! Ovšem já jsem ten šťastnější jedinec...pouze se mi nedokrvujou nohy.
Tak či tak již nikdy nechci strávit úmorné hodiny na vyšetřeních...měření hladiny cukru v krvi, jaterní testy, různé odběry...a tak dále, a tak dále, a tak dále. Nikdy více!
Nicméně chytří lékaři dospěli k závěru, že je nejlepší, abych byla na dietě...ku mému (ne)štěstí na takové, která je obdobná jako u lidí s cukrovkou nebo obezitou... (Chtěli tim snad něco naznačit?!)
A víte co je nejlepší? Prý mám zvýšit i fyzickou aktivitu...z ničeho na několikrát týdně. Například aerobik (ha ha ha) nebo plavání (alergie na chlor není zřejmě překážka) nebo jezdit na kole (jako by nestačilo jezdit na něm do školy...) a tak podobně.
No nebudu se již dále rozčilovat...
(Ani blbý máslo nemůžu, chápete !!??!!!)
O víkendu jsem nebyla příliš s nikým v kontaktu, takže nemám zpravodaj z těchto dnů.
V pondělí jsme všichni přišli do školy s hrůzou a vystrašením z první hodiny. Přesněji z testu z chemie. Paní učitelka nám již (cca) 2 týdny slibuje testík na názvosloví organické chemie (bez rozvětvených uhlovodíků!). Všichni vyklepaní zasedli do lavic a očekávali, že paní T. aktivně jako vždy vystartuje a začně podle skupin rozdávat již zmíněné testy.
,,Tak...Andrea Poláková půjde k tabuli..", ozve se naprosto klidně od katedry.
No prosim?!...Udiveně se všichni začli na sebe otáčet a v duchu si nadávat.
,,Dneska píšeme test...naučím se až na středu, to mě určitě vyzkouší...", ujišťovala nás ještě před hodinou Andrea.
No...i to se stává. Nepřekvapilo by mě, kdyby nám paní profesorka příště rozdala testy, a my při otočení s hrůzou zjistili, že test obsahuje nejen látku z minulého ročníku, ale také názvosloví na rozvětvené uhlovodíky a učivo z minulé hodiny.
Ostatní hodiny proběhly relativně s klidem, s žádnými infarkty či zhrouceními. I když...při pohledu do tělocvičny o polední pauze mnozí neměli od infarktu daleko. Kruhové cvičení - posilování. S klukama?! "Supeeeer. Všichni jsme si to náramně užili."
Dlouhé, osmihodinové pondělí uteklo (alespoň mně) poměrně rychle a všichni se unaveně, ale zároveň vřele s úlevou rozutekli domů.
A naše drahá Matú byla v kině! Ano, ano...velice si užívala. Resident Evil4, prosím! Prý super. Možná se také někdy podívám...ale tolik mě to neláká, jelikož to nenatáčeli od čtvrtého dílu, nýbrž normálně od prvního...nůďo..
Úterý.
Neboli dnešek.
Ó, požehnaně krátký školní den. Až téměř byla škoda tam vůbec chodit. Matematičku jsme si všichni náramně užili (jako vždy). Biologii jsme (většina) jen tak nevnímajíc přeběhli...ačkoliv hláška paní profesorky ,,Koukám, že mi upadla plíce...", byla opravdu úsměvná.
Při češtině jsme byli všichni převelice "nadšení" z básně, kterou nám ochotně paní J. do dvojic okopírovala (a darovala) a ne každý byl spokojen s jejím náhlým nápadem napsat si svá přání, či výhledy do budoucnosti, jak že to asi bude s námi vypadat za dvacet let...a po dvaceti letech každý otevřeme tu svou zalepenou, tajnou obálku, které nám paní učitelka pečlivě uschová, a budeme se sarkastickým úsměvem jen tak přikyvovat a říkat si ,,Jo jooo, to jsem byla ale hloupá a naivní..."
Další hodiny už nemá ani cenu rozebírat, pro mě poměrně (jako téměř vždy) nudný den.
(Jo! A mimochodem, mám jedničku z úvahy jako málokdo ze třídy...poprvé za dobu, co jsem na gymnáziu mohu být na sebe pyšná! ...Stejně nejsem, všechno ostatní, s prominutím - to vlastně nemusíte prominout, je to v závorce - seru jako nikdy.)
Tak to by bylo ke shrnutí, co se asi tak stalo...na více si želbohu nevzpomínám. (Ač drásá mě to a snažím se vzpomenouti, nejde to. Leptá mě to u srdce. Velmi. Moc...)
A teď k tomu, co bychom ještě mohli probrat...
Nevím, jak je to v dnešní době s hovořením na veřejnosti o osobních vztazích a sexualitě (nejsem si tedy jista, zda je či není vhodné, mluvit o soukromém a intimním životě na veřejnosti nebo i jen mezi přáteli...), ale jelikož já se za (až na pár vyjímek...třeba jedné dvouleté) nic ze svého soukromého života nestydím, pěkně tu rozebereme jednu (ne až zas tak velmi zastupovanou) oblast týkající se právě tohoto ožehavého tématu. Jelikož to tu stejně nejspíše čte jenom Matú (Ahoj, Matú:)), víme určitě, o co jde... Jedná se o asexuály, tedy ne-sexuály (ha ha).
Takže o Matú tu nic říkat nebudu, myslete si co chcete (jo, Matú? Mysli si co chceš...), ale já se veřejně ke své asexualitě přiznávám.
Ale co by čert nechtěl...místo toho, aby se to označilo jako nemoc, aby se toho člověk začal bát a něco s tim dělal, tak to dokonce začínají uznávat jako čtvrtou sexuální orientaci. Takže soužití asexuála s heterosexuálem je podobně nemožné jako soužití homosexuála s heterosexuálem.. (No není to krásné?)... Což je podle mě ale zase blbost, já soužívám celkem normoš. Jen nadšeně vyčkávám, kdy se to objeví v kolonkách, jak se zaškrtává, jestli jste hetero-, homo- nebo bi-sexuál.
A nic.
Každopádně asexuálů je dle měřítek v ČR jedno procento. Což je podle mého názoru už docela velká složka na to, jak bývají takoví lidé odsuzováni. (Mimochodem, nikdy jsem nepochopila jak tohle zjištujou, mě se nikdo na nic neptal, hned by bylo o pár setin procent víc!)
Každopádně je prý těžké, koho mezi asexuály vlastně zařadit... Existují takoví ti "radikální", kterým přijde vše intimní odporné (i dotyky), nebo ti druzí, kteří si užívají lásku, ale sex je tabu (peace and love). Ti třetí, kteří by sic možná chtěli, ale jsou tak oškliví, že je nikdo nechce (stupidní!). A další na to přistoupí jen kvůli partnerovi. (ha ha)
Jinak mě zajímalo, jak jsou na tom jeptišky a podobní lidé z církve...prý asexuálové nejsou, celibát se k tomu nevztahuje.
A kdybyste (,vy heteráci a ostatní) stále nevěděli, co je to asexualita, tak vás ujišťuji, že se to týká těch lidí, kteří mají k sexu asi takový vztah jako vy třeba k antilopám. (Jsou vám upřímně ukradené)
Ještě vám sem vložím velmi poučný výňatek z jednoho zajímavého článku:
,,Asexuálové vám přestanou připadat divní, když si zkusíte představit, že byste žili ve společnosti eroticky posedlé pěstováním kaktusů. Všichni neustále mluví o vzrušujících bodlinkách, desetkrát denně si telefonují recepty na nejlepší hnojiva, obsesivně hledají na internetu exotické druhy a nad obrázky kaktusů se jim zrychluje dech. Vás ale kaktusy absolutně nevzrušují a nezajímají. Zaobírat se jimi považujete za ztrátu času. Přesně tak si připadají asexuálové."
A ještě se mi velmi líbí zpověď od jednoho asexuálního, již ženatého muže...:
,,Tchyně naléhala, abychom si na naši první společnou noc pronajali 'svatební pokoj' v hotelu. Poslechli jsme ji a pozvali tam pár přátel na after party. Celou noc jsme hráli scrabble a k ránu všichni usnuli přímo na podlaze.."
Toť asi vše k seznámení s touto "abstinenční" orientací. :)
Ještě zde k tomu máte "propagaci" ... kdybyste stále netušili.
Tak a ještě jsem chtěla velmi zajímavě pokračovat, ale stránky, ze kterých jsem chtěla odebrat citace a vzorky, nějak selhaly...o ooou. (16:47)
...
(18:16) Už to naskočilo!
Takže...chtěla jsem vás seznámit s novým sportem. Jedná se o velmi zvláštní sport a nevím zda by ho někdy někdo provozoval za střízliva....i když v případě abstinentů, přesněji abstinentů magorů... Člověk nikdy neví.
Dámy (a pánové, kdyby se tu přece jen omylem nějaký objevil), představuji vám FLURK!
Musím uznat, že nic moc pro mě... A jelikož jsem vždy obdivovala break dance a podobné "pouliční" tance a vždy jsem je chtěla umět, nadchlo mě spíše toto video, kde jsou nejlepší triky breakdancu!
Nejkrásnější pohled pro mě od 0:50 a dále ...slast...ňamka...mmmm!
Tak pro dnešek nálož veliká, není-liž pravda?!
Ale to není vše!
Ještě mám pro vás poslední (mimo jiné velice užitečnou!) věc...
Prosimvás, kdybyste si někdy chtěli, či kdybste přímo toužili a prahli po tom si vyrobit kopačák, není to jednoduché! Zde máte šablonu:
Miluji vás, borci! Čůs!
Komentáře
1Yung Ann | Web | 19. října 2010 v 18:44 | Reagovat
Joo a příště bys sem mohla dáti šablonu na nějakou tašku, abych si jí mohla vyrobit, kdybych si někam s sebou potřebovala vzít náhradní nohy. Víš co, nosit je v igelitce by bylo neestetické a neekologické.
Nazdárek:D i když trochu opožděný komentář, přesto komentuji:D já nemůžu za opožděnost...vždyť já za to nikdy nemohla:D....Ali gratuluju myslim, že si Bellinka skvěle početla, taktéž já:D...měla bych nápady na další članky, ale ty jsi mistr slova...co takle článek o tom, jak se vše může změnit za pouhý rok ;-)
Super videa :-)