Aha?
Napadlo to někoho? Ano! Přece Nessy! (je skvělá!:D)
Nessy totiž zažila velmi zvláštní víkend. Toto období v ní začalo probouzet trošku melancholické vzpomínky. Nezdá se nám to. zrovna teď je to právě ROK od našich začátků v oboru Twilight. Opravdu. Celý rok. Už rok jsme edofilové - nebo alespoň někteří z nás. Někteří ve větší míře, někteří v menší...někteří vůbec. A ať se nám to líbí nebo ne, i z těch největších edofilů začíná jejich posedlost po roce vyprchávat..přesně jako síla z novorozených upírů. Nikdy nevyprchá, pořád jsou silní. Ale jejich síla se ustanoví na jednom pevném bodě.
A oni už nikdy nebudou tak silní jako na svém začátku...
Takže bych tento retro článek chtěla věnovat zároveň jako přání k narozeninám jednoho z nejlepších lidí, jaké jsem kdy potkala, ale také k oslavě našich prvních edofilských narozenin.
ČÁST PRVNÍ
Pokusím se o menšý rekapitulaci.
(omlouvám se za možné nepřesnosti, jelikož jsem, jak víte, želbohu na úplném začátku s vámi nebyla...:( )
Začalo to nevinně. Maruška Matu Grůvynková se od jedné své nejmenovanné kamarádky dověděla o jakémsi filmu o upírech. Líbil se jí a tak o něm řekla své kamarádce Matúnce Matúnce Psotkové. Té se zalíbil natolik že dokonce začala i číst nějaké ty knih, co tomu byly předlohou. A film pronikal stále hlouběji do nitra 1. ročníku. Následujícím úlovkem byla Aneta Any Krejzinková. Té se taky nezdál úplně k zahození, i když ho viděla pouze česky a vzhledem ke své orientaci na hardware se do ní nikdy tak úplně 'nevpil'. A takhle to postupovalo dál, až se o něm dozvěděli i další. Kačí, Katka, Miruška, Lenka, Martinka.. a nakonec to doputovalo i k nejspíš v té době hodně natvrdlé Katce Štíchové, která kdyby měla oči otevřené a uši nastražené o trochu dříve, mohla na tom být tak dobře jako po svém znovuzrození už o nějaké 2-3 měsíce dříve a nemusela jen sedět doma a dumat nad tim, co jsou ti její noví spolužáci vlastně zač. Ale poračujeme.
--14.-21.2.2009--
Co že je to za datum?
To se vážně tak blbě ptáte?
jo?
JO?
Dělám si flignu.
Já vim že to víte, ale jen kdyby náhodou...
No nic.
Takže, tohle období bylo pro spoustu z nás jedno z nejkrásnějších (ed)období jejich existence. Pro většinu, až na pár vyjímek (vlastně jen jednu, ale o tom se teď zmiňovat nebudu, protože o té malé natvrdlé Nessy toho tu bylo a bude ještě dosti). Jelikož to píši zrovna já, nemohu se o tomto tématu příliš rozepsat,ale myslím, že některý z mých drahých splouedofilů by to napsal za mě. Což Bells? Jinak z mého pohledu to sice nejlepší týdne mého života neni (ovšem skvělý školní raftovací výlet mi to aspoň z části vynahradil - a mimochodem jsem si taky plně uvědomila, o co že jsem na lyžáku vlastně přišla... teda až na Ňamku vlastně, ten mi nikdy moc nescházel :D:D), ale i tam už jsem si nejspíše v hloubi duše začínala uvědomovat, kam mě můj osud zavede. Práě lyžák to totiž všechno nastartoval. Přijeli jsme domů...
A nákaza se rychle šířila.
Z Marušky Matu Grůvynkové se stala Bella.
Z Anety Any Krejzinkové(-Ňamkové) se stala Alice.
Z Marušky Psotkové (naštěstí bez kchůůl přídomku, nic ve zlým, Groovy a Crazy:D) se stal Edward.
Z Kačky Dvořáčkové Rosalie.
..a ještě mnoho dalších
Na světě byl TWILIGHT GANG.
Sdružení menších i větších edofilů žijící za účelem oslavy Edovy existence a neustálým (neustále se prohlubujícím) odporem k Jacobovi a podobným pochybným zejvům.
Potom přišlo kino. A to je nám záhadou. Kdy jsme tam vlastně přesně šli? Kdo tuto záhadu odhalí, dostane zákusek. Jahodovej.
Z kina všichni odcházeli pečlivě navnadění k dalšímu pokarčování a s plakáty pěkně v ručce.
Za malou chvíli měla již Bella přečtené Zatmění, ale Rozbřesk v neoficiálním překladu přenechala prozatím drahému Edwardovi a (ne)trpělivě čakala až do nějakého ?dubna? aby si ho mohla přečíst oficiálně. Edovy každodenní přednášky, při kterých se osvědčily jeho úžasné vypravěčské schopnosti, přitáhly k jeho lavici spoousty posluchačů (posluchaček), jenž hltaly každičké jeho slovo. Mezi nimi byl i poslední, v té době ještě nepřipojený člen partičky. A co se NESStalo!
Náš milovaný Edík si to jednou takhle štráduje dolů po schodech v 1 patře a najednou ho dohoní Kačka. Eda nevěří svým očím, diví se, co to tady to mrňavé zrzavé stvoření chce, ale ona jen dychtí podalších informacích. Co Edward? Co Bella? Co Rozbřesk? Dopadne to dobře? A tak jí o všem do detailu povypráví.
Nejsem si tak úplně jistá, jestli zaregistroval to hlasité 'cvak' v její hlavě, ale v tu chvíli poskytla ten poslední impuls potřebný k přepnutí Kačenčina stavu z -normální- na -edofil jak to prase-. A budoucí Nessie zbožňující happyendy začala číst. Předběhla Rose, předběhla Matu, div že ve čtení nepředběhla i Edu (iii:D:D). Zhltla knížky jedním dechem a i přes své předsevzetí přečíst si také až ten ofišl Rozbřesk to nedala a za chvíli byla nucena číst odznova...
Ceremoniál přijetí do gangu byl proveden ve školní jídelně u třetího stolu v první řadě napravo od uličky. Tam jí byla definitivně a nenávratně přidělena přezdívka Nessie.
A já vám za ní strašně moc děkuji.
:-*
vsuvka - Samozřejmě by tu mohla popsat spoustu a spoustu dalších akciček, jako je První jarní výlet bohužel ne v kraťasech a ostatní výlety a filmové večery, baseball, rafty... ale to bych tu seděla ještě ..tak.. za 110 let?:D A musím taky řece něco nechat Belle, která se na svůj článek už mooc moc těší:D - konec vsuvky
A tak začlo nové období našich 'existencí' plné přátelství, zážitků, radosti a smíchu. Nikdo, kdo si tímhle prošel, by neměnil. Alespoň z mého pohledu je to jasné. Je to jedna z nejlepších věcí, jaká se nám mohla v životě stát. Komu se poštěstí najít a poznat za tak krátkou dobu tolik skvělých lidí, na které nezapomene až dokonce svého života (pardon, 'existence' :D)?
Nikoho podobného kromě nás neznám.
A to už je co říct.
Tak ať je ten druhý rok co jsme spolu ještě lepší, než ten první! (kudla!:D)
KONEC PRVNÍ ČÁSTI.
Mám vás ráda, Nessynka pusinka :-*
Hi hii...von má eště jednu čepici!