Bacha na náledí
2. února 2017 v 11:52 | Jacob
|
Novinky
Kdybyste o tom nevěděli, tak je náledí. Choďte opatrně a noste vhodnou obuv.

56-20+11+4-34+5=22
10. října 2014 v 11:13 | Bells
|
Naše rodina
Vítej a přeji hnusné počasí!
Taky bych ti mohla říct, že jsi malá bezvýznamná a malá... ale já to prostě neudělám! :D
To koukáš, že sem to spočítala co?
Já taky.
:D
Rok se s rokem sešel a tak se zase pokusím o improvizované přáníčko pro mou drahou a milovanou Nesy.
A proč?
Protože se před dvacetidvěma lety narodila.
Protože ji mám ráda.
Protože sem doma sama a nudím se.
Protože je to lepší než dělat cokoliv do školy.
Protože Nesy se na to určitě těší.
Protože jsou tyto články naproto dokonalé.
Protože každý je má rád, jelikož se dozví spoustu zajímavostí.
Protože moc ráda vzpomínám.
Protože dělat někomu radost dělá radost i mě.
Protože jsem Matú.
Protože jsme ledoborci.
Protože .... (vyplň doplňovačku*)
*nápověda pro doplňovačku (-a-d-e- -y-b- -i-s- -o-t- -k-a-t- -l-á-ř-p-)
** upozornění: Pokud na to nepřijdeš, tak jsi Jacob a nemám tě ráda.
***výstraha pro Jacoby: Nečtěte dál jinak přijde ÍMET!
...Inu snad jsme se zbavili Jacobů a můžeme přejít k přáníčku :-)

Milá Aličko, zde je přáníčko :-)
21. června 2014 v 0:01 | Bells
|
Naše rodina
Krásný den všem a hlavně Tobě, drahá Aly :-)
Zase jsem usedla k počítači a otevřela tuto prastarou stránku, kde jsme ještě někdy v době kamenné psaly velmi vtipné bláboly a opravdu smysluplné kravinky :D Někdy si to tu zase pročtu, čas od času je to třeba. :D
Dnes tu ale nejsem pro to, abych něco četla, ale abych něco napsala. Tedy ne něco, ale přáníčko. Přáníčko pro Tebe, Aly :-)
Je to jako včera kdy jsem ti přála k dvacetinám a on mezitím stihnul uběhnout další rok :D Kdo by to byl čekal... Bůh (Eda) ví, kdy se sejdeme, abychom si vzájemně popřály a předaly si nějaký symbolický dáreček. Už ani nevím, kdy jsem tě viděla či s tebou mluvila, ale nějaký ten měsíc to bude. Každopádně to, že se nevídáme neznamená, že si již nejsme blízké :-) Jsi stále moje přítelkyně a vzhledem k tomu, co jsme spolu prožily si troufám tvrdit (a doufám), že nikdy z mého života úplně nezmizíš.
Tak se chvíli neuč, hoď se do klidu a přečti si pár slavnostních slov (i pár neslavnostních :D)
A neřeš :-)

The most amazing birthday, Rose! :-)
3. května 2014 v 0:01 | Bells
|
Naše rodina
Krásný den všem a zejména Tobě, Rose!
Ano, máte pravdu. Tento blog je nejspíš odsouzen k tomu, aby se stal jedním velkým narozeninovým přáním: D. Ti všímaví z Vás si mohli povšimnout, že už žádné další články nepřidávám a nikdo jiný z Edoborců taky ne. Nejspíš si to Eda tak přál, takže proti tomu nic nenamítám a vy ostatní to raději taky nedělejte!
Dnes se píše historie dne, který si budeme pamatovat pod titulkem "Rouski už je 21 let na světě J" (nebo možná taky "konečně zase víkend", ale to má každý nastaveno jinak: D). 21 let už je poměrně dlouhá doba, je to přibližně 7665 dní, co naše milovaná Rose vnímá, dýchá, směje se či pláče, a to je potřeba pořádně oslavit! Nevím jak vy, ale já začnu slavit přáníčkem, které věnuji mé nejlepší přítelkyni, drahé, překrásné Rose. J

A máme to tu Matu! :P
5. února 2014 v 0:01 | Bells
|
Naše rodina
Rok se s rokem sešel
a další narozeninový článek vzešel (z toho)!
... No dobře, nechám toho.:D
Já na básničky opravdu nemám střevo. :D (Střevo mám, ale nemám básnické - to jen na vyjasnění nejasného!)
Nejjasnější Matúnka, královna všech vzorů (viz obrázek č. bezčísla) v tento přejasný den oslaví své 21. narozeniny a já jsem tu od toho, abych už tak jasnému dni přidala na grandióznosti. (Existuje vůbec to slovo? :D)
Jelikož mě dostihla velice podivohudná a nejasná nemoc, možná mé vyjádření nebude tak jasné nýbrž rozostřené a takové nedomrlé. Musíte to prosím omuvit, jinak už se nikdy neuzdravím a budu navždy smutná! Nemoc také způsobila to, že jsem nemohla v sobotu s Matu do Besedy na kalbu neboli tancovačku, a to mě velice mrzelo, protože jsem se na ní těšila. Tímto přáníčkem, bych tedy chtěla Matúnce vynahradit, že jsem s ní neprotančila střevíčky, i když narozeninky určitě dodatečně a legendárně oslavíme ve čtvrtek přežráním a kecáním i s ostatními členkami partičky :-)
Tak tedy, milá Matú, následující řádky jsou věnovány jen a jen tobě:
Enjoy! :-)

Nessátore, šťastné a veselé!
10. října 2013 v 21:53 | Bells
|
Naše rodina
Pic všicí!
Už je to dlouho, co jsem naposledy napsala nějaký ten článeček či zprávičku. Nemyslete si, že bych nechtěla. Já chtěla. Chtěla jsem pokračovat se svým improvizovaným deníkem, ale je to se mnou těžké. Nic a nikdo mě k tomu nenutí, tak to nedělám.
Dnes je ale den velice významný, dokonce převelice významný nebo také, chcete-li, převýznamný (doslovný překlad by mohl být také edoznamný či jen edovský)!
A víte proč?
Tento den bude vždycky znám, jako den, kdy jste málem chytili kapitána...
Kecám.
Tento hrob se stane Vaším hrobem.
(Zas kecám)
Nejsem unavená.
Kecám.
Je štědrý den.
(Teď jsem Vás skoro dostala, co?)
Nesy má narozeninky.
Nekecám.
Je jí 17.
Kecám, je jí 117.
Nevěříte?
Věřte.
Ok, tak jí je 21. A já jí tímto skromným přáníčkem chci popřát všecičko nejlepší! (A teď doopravdy nekecám :-) )

Aly a dvě desetiletí
21. června 2013 v 10:15 | Bells
|
Naše rodina
Dnes Vám budu vyprávět pohádku O Aly a dvou desetiletích jejího života. To se takhle jednou narodila a strašlivě moc plakala. Její křik byl slyšet do vedlejší místnosti, kde vzbudil všechny další miminka a ta pak brečela taky. Plakala, protože najednou nebyla v teplíčku u maminky v bříšku, ale otevřela oči do divného světa, kde na ní koukali zvláštní lidé v bílých pláštích a všude byla krev. Když už Aly plakala tak dlouho, že ani nevěděla, proč vlastně brečet začala, tak se na to vykašlala a usnula mamce v náručí. Druhý den ráno ...
Happy B-day, Rose
3. května 2013 v 13:50 | Bells
|
Naše rodina
I když je venku ošklivo a třeba si říkáte, že je to den úplně na nic, přece jen vás musím vyvézt z omylu. Tenhle den není bezvýznamný. Je to ten, kdy se narodilo spousta lidí, ale jen jedny narozeniny jsou pro mě důležité, protože jen jeden z těch miliónů lidí, mi přirostl k srdci. Naše nenahraditelná Rouski ;-) (Btv.. dneska je prý i den slunce - to by mě zajímalo, proč slunce sabotuje svůj vlastní den :D)
Tak tedy...Rok se s rokem sešel a znovu je tu pro mě jedinečná příležitost vyjádřit, jak moc pro mě znamenáš, Rouski. A takovou příležitost si přece člověk se zdravým rozumem nenechá ujít :-D

Návrat ztraceného blogera - týden 4.,5.,6.,7.
5. dubna 2013 v 17:44 | Bells
Omluvte mě.
a) Je to dlouhá doba, co jsem nenapsala "pár řádků" o svém životě. Není to proto, že bych neměla čas. Spíše se mi vůbec, ale vůbec nechtělo a tak jsem raději jentak facebookovala, pařila hry nebo koukala na seriály. :D
b) Vzhledem k tomu, že už jsou to 4 týdny, nejsem schopná popsat každý den hodinu od hodiny. Budu se snažit vypsat to důležité ;-)
c) Kvalita článku možná nebude nejkvalitnější :D Trpím teď totiž nějakou zvláštní spavou nemocí.
d) Ještě se mi nepodařilo zjistit totožnost toho Džejkoba, co se nám sem naobural s tím divným článkem. Co si o tom myslíte?! :D
e) d) a) = EDA (je prostě všude...)
Tak jdeme na to.
BD part 2 parody
24. března 2013 v 23:04 | Bells
Hilliwood show nezklamala a opět natočila "parodii"!
Co k tomu říct.. Asi jen to, že nehráblo jenom mě. :D
Je to sranda, ale parodii NM už nic nepřekoná. (Pokud jste neviděli klip na Gangam style, tak se nejdřív koukněte na ten a až potom na parodii)
Enjoy!
Cože?
20. března 2013 v 22:44 | Džejkob a nebo taky ne
Ahoj.
Čus.
Proč mě zdravíš?
Já tě nezdravil.
Jedeš na Deyla?
Di do prdele!
Do školy nejdu...
Já jo. Dáš si koblížek?
3. týden
11. března 2013 v 21:06 | Bells
|
Isabella
To máte tak. když je vám dobře a nemáte žádné starosti, čas plyne a ani nevíte jak. Je to jako kdyby vám protékal mezi prsty a vy s tím nemůžete udělat absolutně nic. A v podstatě ani nechcete, protože se máte prostě fajn a nic byste neměnili - dokonce ani čas. A tak se tak nějak stalo, že uplynul další týden :D a pokračování je tady ;-)
2. týden :D
6. března 2013 v 23:13 | Bells
|
Isabella
Zdravím všechny borce a neborce (ty zdravím míň) :D a nejvíc zdravím edoborce!
Jak se máte?
Píšu v neobvyklý den. Já vím. V pondělí jsem totiž nějak neměla tu správnou náladu a navíc sem si po dlouhé době psala s Aly, a to zabralo skoro všechen čas, co jsem tu večer byla. Tenhle článek ukončím pondělkem a zbytek dopíšu pak, aby to nebylo tak dlouhý, protože to určitě nikoho nebaví číst :D
Můj život pokračuje i nadále tak, jak si můžete ten správný "good life" představit :-)
1. týden letního semestru
26. února 2013 v 0:03 | Bells
|
Isabella
Mám za sebou první týden letního semestru. Můj pocit z něj je o mnoho lepší než tomu bylo u zimního semestru. Mám ze všeho takovou podvědomou radost. Všechno dělám s nadšením a ve všem si teď dokážu najít něco, co mě baví. Jedním z důvodů je, že jsem si na škole už zvykla.
Já si na všechno strašně dlouho a těžce zvykám, ale když už k tomu dojde, dokážu být šťastná a už nechci nic jinýho. A ze všeho nejmíň bych si přála tento stav změnit. Z toho plyne, že žádné přihlášky na jinou vejšku nebudou. Žádné další zvykání si na něco nového, na nové spolužáky, nové město, nové předměty, učitele. Už ne, děkuji ;-) Mé rozhodnutí má také další důvod, který ale všem musí být naprosto jasný. :D Chci být co nejblíž mému muži.
Poslední týden končil zvláštním pondělkem, kdy se se mnou každý nadšeně bavil. Zajímá vás, co bylo dál? :D
Konec prázdnin a lyžák
18. února 2013 v 21:50 | Bells
|
Isabella
Fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu!!!
Tenhle článek píšu dnes již podruhé. Nenaštvalo by vás to, když by ste asi tak 2 hodiny v knihovně pracovali na úplně edokonalým článku a pak omylem stiskli nějakou záhadnou klávesovou zkratku, která vám ho celý smaže? :D
Ale mě nic nenaštve, borcí. Mě nic nerozhodí! :D
Já jsem šťastná a napíšu vám to tu klidně celé znovu i když už ne tak dokonale a kouzelně a pohádkově. :-)
Když jsem si četla, co jsem psala posledně, zjistila jsem, že je teď všechno o milión třistapadesát devět procent lepší, než předtím. Spousta věcí je stejných, možná i horších, ale občas vám stačí jedna pozitivní věc, která vás ovlivní a změní váš pohled na všechno ostatní. :-)
Eda má 20. narozeniny :-)
5. února 2013 v 16:29 | Bells
|
Naše rodina
A zase a zase a zase. Jak je to možné, že ty roky plynou tak rychle a nezastavitelně? Je to fakt neskutečný, protože si živě pamatuju, jak jsem ti přesně před rokem psala narozeninové přání k devatenáctinám. Bylo to v době předmaturití. Době plné zmatků, kdy jsme sice nevěděli, co bude za rok, ale kdy jsme ještě všechny byly štastně pospolu a měly jsme jedna druhou každý den ve škole vedle sebe. Možná jsme si toho měly víc vážit, ale s tím teď už těžko něco uděláme. Dnes je všechno jinak a my už vííme, jak osamělý někdy může být studentský život. Ale jedna věc je stejná. I když k tě, Matú, nemám každý den blízko sebe, stejně vím, že někde tam (v Táboře, nebo doma, nebo ve Smržově nebo bůh ví kde:D) jsi a jsi tam pro mě. V mojí hlavě mi budeš vždycky blízko, i když spolu nepromluvíme každý den. A to je jeden z miliónů důvodů, proč ti chci dnes znovu popřát k tvým dvacátým narozeninám :-)

Devatenááct...
3. února 2013 v 22:53 | Bells
|
Isabella
Minuty, hodiny a dny plynou a já už si toho nějak přestávám v tom všem stereotypu všímat. Právě teď tu sedím v posteli, obrněná zdí plnou nezájmu, kterou jsem si v posledních letech a hlavně měsících a týdnech vytvořila, proti těm všem sračkám v mém životě. Nic už si nepřipouštím, protože kdyby jo, byl by ze mě blázen a to pravdu nechci. Minulý článek jsem psala v pátek, takže se teď zase pokusím zavzpomínat na to, co se dělo. Předem říkám, že toho moc nebylo, ale všechno lepší než ten předchozí týden :D
Týden č. 18
25. ledna 2013 v 21:08 | Bells
Týdny plynou a už je to vážně dlouho, co si vedu tenhle podivný deníček. Mě o ale přijde jako chvilka. Všechno je takový divný.
Nejdůležitější zrpáva. Sith je mrtvej a já už jsem level 21. Teď se mi zdá, že je to asi tak jediná věc, kterou vám z uplynulého týdne sdělím, ale pokusím se ( že jste to vy ), přijít taky na něco jiného. :D
Týden č. 16 a začátek prázdnin (zkouškové)
18. ledna 2013 v 21:50 | Bells
Tak a je to tady. Mám volno, fůru času na spoustu věcí, ale jediný, co dělám je, že hraju Star Wars. Teď mi to nejde pustit, asi je přetíženej server takhle při pátku, takže čas využiju k tomu, abych tu zas připsala pár řádků, které Vám umožní nahlédnout do mého života. Už to tu zase nějak zanedbávám, co? :D
Minulý článek jsem ukončila pondělkem.
We are Cullens!
11. ledna 2013 v 1:13 | Bells
|
Naše rodina
Čus, borcí :-)
Jak jste si jistě všimli, objevil se tu nový vzhled.
Ptáte se proč?
Zaprvé: nudím se
Zadruhé: Eda už si stěžoval, že tam u klavíru sedí moc dlouho a chtěl se taky věnovat jinačím věcem, než nám zkrášlovat blog.
Zatřetí: chtěla jsem, aby vzhled symbolizoval naší partičku, i když jsem v podstat píšu jen já. Ale to nevadí. Stále je tu milión vašich příspěvků a článků, takže si to tady rozhodně nepřivlastňuji. Tenhle blog je o nás, pro nás a nám také slouží. Já například, pokud jsem na dně, jdu si pročítat naše staré články a šílené komentáře. To vždycky zabere :-)
Začtvrté: Bílá bílá bílá bíííílá, komu by se nelíibiila.
Zapáté: nudím se
Atd.
Na novém vzhledu, můžete obdivovat Edovo (Matúnky) arerodynamický palce. Ještě si živě pamatuju náš úplně první fotící výlet a moment, kdy jsme tuhle fotku pořídily :-)
Je to tak dávno, ale jako by to bylo včera. Čas strašně letí, ale vzpomínky nám zůstanou, pokud si je budeme ochraňovat. A já rozhodně budu, mí nejmilejší přátelé a edoborci :-*
Slunce v duši.